Pravidla přepisu

Obecné zásady

1. Transliteraci podléhají osobní jména, příjmení, názvy lokalit (včetně ulic a pomístních jmen) a povolání.
2. Nutné zachovat velká a malá písmena (pokud není zcela jasné, tehdy řešit citem např. zvětšené malé písmeno).
3. Nutné zachovat diakritiku, v případě spřežek dávat háčky zásadně nad druhé písmeno (tedy např. rž nikoliv řz), zachovat speciální znaky (ß; æ), dlouhé i převádět jako i, grafém j je vyhrazen pro j (jít též po smyslu přepisovaného textu).
4. Z důvodu odlišení vícečetných křestních jmen transliterovat jak jsou, mezi jmény nechat mezeru; v případě zkráceného jména použít rozvedení v závorce: př. Ant.(Antonín), pozor bez mezery mezi tečkou a závorkou.
5. Rozložení na skenu udává pozici záznamu na skenu, L znamená, že záznam je na levé straně, P na pravé straně, C znamená, že záznam je přes celou šířku skenu. L;P znamená, že záznam začíná na levé straně skenu a končí na pravé. P;L znamená, že záznam začíná na pravé straně skenu a končí až na následujícím skenu.
6. Číslování záznamů je v rámci jednoho skenu, tzn. začne se prvním záznamem zleva a pokračuje se kontinuálně na pravou stranu skenu. Tzn. bude tam např. L1, L2, P3, P4, P5.
7. Příjmení, predikáty transliterovat tak jak jsou (včetně pomocných slov typu „alias“, řečený).
8. Vícečetná povolání oddělit středníkem: domkář; kovář; plukovník, toho času v záloze.
9. Místní jména přepisovat i s předložkami (bez ohledu, zda jsou od jména oddělené či nikoliv), včetně přepisu určení typu lokality „z vesnice lhoty“.
10. Pokud je u lokality uvedeno zemské či správní určení (např. v Čechách, v jičínském kraji, apod.), přepisujeme jej jako součást názvu lokality.
11. Při opakování údajů např. pomocí slova „dieselbe“, a při opakování jména porodní báby, doplnit jméno dle předchozích záznamů do kulaté závorky.
12. Pokud je u lokalit uvedený odkaz typu „hier“, tak doplnit název dle vzorového zápisu.
13. Pokud je část povolání psaná číslovkou, v transliteraci zachovat; příklad 3/4láník.
14. Titul křestního kněze transliterovat obdobně jako povolání.
15. Dvojčata a vícerčata se označují příslušnou arabskou číslicí (2 dvojčata; 3 trojčata; … ).
16. Pole místo narození je třeba vyplnit, i když nebude uvedeno v matrice. V tomto případě se přebírá údaj z titulky, z pole otec apod., a uvádí se standardizovaná (současná) podoba v hranatých závorkách.
17. Používání závorek: kulaté ( ) = doplňování údajů z pramene známých, např. opakující se jméno porodní báby, obec pokud je na stránce, rozvádění všech zkratek (nejen jmen); hranaté [ ] = doplňování údajů zvenku mimo pramen (viz datum narození dohledané v rejstříku, doplnění obce pokud není uvedena), hranaté závorky se používají i pro doplňování pohlaví dítěte, pokud jsme je schopni určit z křestního jména.
18. Nejisté záznamy je možné ukončit otazníkem.
19. Položka “Záznam kompletní” v části “Stav” znamená, že byly přepsány všechny položky, které se v záznamu vyskytují a je pro ně v uživatelském rozhraní kolonka i když si třeba některou položkou nejsme jistí.
20. Položka “Prosím o kontrolu” značí, že si nejsme čtením některého slova jistí, ale je pro nás tak důležité, že bychom ho rádi věděli správně. Takové slovo je pak vhodné ukončit otazníkem.
21. U údajů jako “Mrtev”, “Nemanželský”, “Pokřtěný”, atd. uvádějte A/N (ano/ne). Ne uvádějte pouze v případě, že je výslovně uvedeno, že člověk byl např. živ, nebo nebyl pokřtěný. Pokud není uvedeno nic, nechejte prázdné.
22. Pokud bude věk uveden pomocí zlomku, převeďte jej do desetinného čísla.
23. Pokud bude v záznamu něco, pro co v uživatelském rozhraní není položka, je možné
takovou informaci zapsat do kolonky Poznámka.
24. Pro vkládání údajů je možné použít buď grafické uživatelské rozhraní, nebo předpřipravené soubory typu csv, těmi je pak možné nahrát více záznamů stejného typu naráz. Pro příjemnější práci s csv soubory je vhodné používat pouze aktuální rubriky uváděné v matrice a ostatní mít skryté. Stáhnout šablony